|
|
Associations of morphometric and metabolic biomarkers with cognitive impairment in Alzheimer's disease and Lewy body dementias
Nedelská, Zuzana ; Hort, Jakub (vedoucí práce) ; Nevrlý, Martin (oponent) ; Dušek, Petr (oponent)
Asociace morfometrických a metabolických biomarkerů s kognitivním postižením u Lewy body a Alzheimerovy demence Abstrakt Syndrom demence představuje významnou zdravotnickou a socioekonomickou výzvu. Alzheimerova choroba (AD) je nejčastější příčinou demence. Demence s Lewyho tělísky (DLB) představuje druhou nejčastější neurodegenerativní demenci. Obě demence jsou však heterogenní množiny vyvíjející se v klinicko-patologickém kontinuu, přičemž tato kontinua se mohou vzájemně překrývat. Metody, které by umožnily vytipování či přímou identifikaci osob s rizikem rozvoje AD demence či DLB v časných klinických nebo dokonce preklinických stadiích jsou v centru zájmu. Včasné nefarmakologické a symptomatické farmakologické intervence či nově vyvíjené biologické formy terapie AD jsou účinnější v časnějších stadiích než u klinicky plně rozvinutého syndromu demence. Předpokladem pro efektivní intervenci je její zacílení na nejvíce vnímavou populaci, včasný záchyt, diferenciální diagnostika, pochopení průběhu nemoci a léčba komorbidit. První, obecná, část disertace je formou přehledného referátu o AD a DLB. Druhá, výzkumná, část práce shrnuje výsledky výzkumu autorky disertace. Hlavní cíle výzkumné práce byly tyto tři: za prvé, aplikace testů experimentální neuropsychologie jako potenciálních markerů časných stadií AD a...
|
|
| |
|
|
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem
Kalendová, Lucie ; Malík, Jan (vedoucí práce) ; Bednářová, Vladimíra (oponent) ; Janečková, Jana (oponent)
Mozková hypoxie pacientů s chronickým onemocněním ledvin a její souvislost s kognitivním deficitem Abstrakt disertační práce - MUDr. Lucie Kalendová Úvod: Populace pacientů s chronickým onemocněním ledvin vyžadujícím pravidelnou hemodialyzační léčbu je zatížena vysokou prevalencí kognitivního deficitu. V jeho multifaktoriální etiologii hrají významnou roli vaskulární změny, ischemie a hypoxie mozku. V naší práci jsme se nejprve věnovali studiu souvislosti snížené mozkové oxygenace a kognitivního deficitu v populaci hemodialyzovaných pacientů. Následně jsme se zaměřili na jeden z možných etiologických faktorů zmíněné souvislosti - přítomnost cévního zkratu pro hemodialýzu. Metodika: Účastníky studií byli chronicky hemodialyzovaní pacienti bez zjevného kognitivního deficitu. Pro měření mozkové oxygenace (rSO2) byl využit přístroj INVOS pracující na principu blízké infračervené spektroskopie (NIRS). Kognitivní funkce byla hodnocena Montrealským kognitivním testem (MoCA). Pro hodnocení role cévního zkratu byla provedena intervenční studie s jeho krátkodobou ultrazvukem kontrolovanou manuální kompresí za současného monitoringu rSO2. Výsledky: U souboru 39 pacientů (49 % žen, věk 64 ± 14 let) jsme pozorovali významně nižší rSO2 v podskupině pacientů s kognitivním deficitem než u pacientů bez této diagnózy (48 ± 9...
|
|
|
Cvičení se seniory v domově se zvláštním režimem
Svobodová, Karolína ; Daďová, Klára (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Cvičení se seniory v domově se zvláštním režimem Cíle: Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda dojde u seniorů s kognitivní poruchou po tříměsíčním cvičebním programu ke statisticky významnému zlepšení vybraných složek tělesné zdatnosti. Dále, zda se díky pravidelné pohybové aktivitě změní postoj ke cvičení alespoň u poloviny sledovaných seniorů. Metody: Studie se účastnilo 9 probandů (z toho 3 muži) s poruchou kognitivních funkcí ve věkovém rozmezí 72 až 90 let. Probandi absolvovali tříměsíční program (duben-červen), při kterém cvičili ve skupině, vsedě na židlích, dvakrát týdně po dobu šedesáti minut. Na začátku a na konci intervenčního programu podstoupili orientační hodnocení fyzické zdatnosti s využitím Senior fitness testu a anketní šetření na zdravotní omezení a postoj ke cvičení. Výsledky: Výsledky Senior fitness testu ukázaly, že došlo ke statisticky významnému zlepšení v parametrech síly dolních končetin, a obratnosti s dynamickou rovnováhou. U ostatních parametrů bylo patrné určité zlepšení, ale bez statistické významnosti. U většiny probandů se pozitivním způsobem ke změně přístupu k pohybové aktivitě. Klíčová slova: pohybové aktivity, starší lidé, Senior fitness test, kognitivní porucha, intervenční program, cvičení v sedě
|
|
|
Cognitive Deterioration in Otherwise Clinically Stable Patients with Multiple Sclerosis
Motýl, Jiří ; Uher, Tomáš (vedoucí práce) ; Světlák, Miroslav (oponent) ; Hradílek, Pavel (oponent)
Neuropsychologické vyšetření kognitivních funkcí při roztroušené skleróze (RS) je stále častěji považováno za důležitý marker progrese onemocnění. V nedávné době publikované odborné stanovisko doporučuje každoroční screeningové vyšetření kognitivních funkcí všech pacientů s RS jako součást běžné monitorace onemocnění RS. To je součástí trendu včasné diagnostiky progrese onemocnění, zajišťující co nejdřívější reakci na případnou progresi RS. Teoretická část této práce se věnuje současnému stavu poznání v oblasti kognitivních potíží při RS, popisu-je jejich koreláty a prediktory, představuje možnosti v léčbě. Práce také komplexně představuje současnou podobu vyšetření kognitivních funkcí u pacientů s RS a dále také proces diagnostiky kognitivní deteriorace. V tomto ohledu jsou rozebírána především témata klinicky významné změny výsledku v individuálním neuropsychologickém vyšetření, možnosti léčby kognitivního poklesu, nebo téma takzvaných izolovaných kognitivních relapsů. Empirická část práce dále prohlubuje poznání v této oblasti. V této části prezentuji a diskutuji šest původních vědeckých publikací, které sledují čtyři hlavní cíle práce. Zaprvé: popsat prevalenci izolovaného kognitivního poklesu při RS a propojit tyto poznatky se současným poznáním o progresi onemocnění RS. Zadruhé, identifikovat...
|
|
|
Lidská práva u osob s kognitivní poruchou v sociálních službách
Čápová, Helena ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Tušková, Eva (oponent)
V moderní evropské společnosti není nejmenších pochyb o tom, že všichni lidé bez rozdílu pohlaví, věku, rasy a zdravotního stavu mají zaručovaná a stejná práva, která nazýváme lidskými právy. Podle platných zákonů a dohod (uvedených v práci) i ve shodě s obecně přijímanými pravidly je toto právo nezcizitelné bez vážných a přesně specifikovaných důvodů. Práce se zabývá problémem jak vybalancovat toto zcela elementární právo s tím, že pro osoby s kognitivní poruchou je v jejich vlastním zájmu někdy nutné velmi citlivě toto právo omezit. Cílem této práce je zjistit definici těchto lidských práv u seniorů s kognitivní poruchou. Vedlejším cílem je popis standardů sociálních služeb ve vztahu k lidským právům a popis aktérů, kteří se zde zabývají dohledem nad dodržováním lidských práv. Na zvolenou problematiku bylo nahlíženo skrze teorii implementace, koncept liniových pracovníků a kvalitu života. V řešení výzkumného cíle byla použita metoda analýzy dostupných sekundárních dat a expertní rozhovory. Bylo zjištěno, že ačkoli v České republice působí množství organizací zabývajících se lidskými právy, specificky na seniory s kognitivními poruchami je jich zaměřeno jen málo. Ukázalo se, že v sociálních službách dochází k omezování lidských práv, které je však často odůvodněno nutností poskytnout adekvátní sociální či...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Poruchy stability a chůze u extrapyramidových onemocnění
Hoskovcová, Martina ; Růžička, Evžen (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Čakrt, Ondřej (oponent)
Poruchy stability stoje a chůze a z nich rezultující pády jsou významnou součástí klinického obrazu Parkinsonovy nemoci (PN) a dalších extrapyramidových onemocnění. Především v pozdních stadiích PN postihují pády více než 80 % pacientů, přesto nejlepším prediktorem pádů stále zůstává údaj o pádech v minulosti, který nemůže být využit pro prevenci pádů. Dopaminergní farmakoterapie zlepšuje posturální instabilitu a poruchy chůze u PN pouze v časné fázi, nicméně míra této odpovídavosti se s progresí PN významně snižuje. Stále ovšem není znám vliv této medikace na riziko vzniku budoucích pádů. Dostatečně není také objasněna souvislost mezi poruchami stability stoje a chůze a kognitivní dysfunkcí u PN. Současný stav poznání v problematice poruch stability stoje a chůze u PN není uspokojivý, proto bylo v experimentální části cíli této práce prospektivní sledování rizikových faktorů a prediktorů pádů, sledování vlivu dopaminergní medikace na riziko vzniku budoucích pádů a ověření vztahu mezi motorickým postižením a kognitivním výkonem u PN. Čtvrtým cílem práce bylo upřesnění typu a tíže poruch stability stoje a chůze u pacientů s esenciálním tremorem (ET). Ačkoli je ET jedním z vůbec nejčastějších neurologických onemocnění, doposud není známa prevalence a přesný typ a tíže těchto poruch. Výsledky této...
|
|
|
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory.
Dostálová, Veronika ; Bezdíček, Ondřej (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Feketeová, Eva (oponent)
Vliv cerebrálního hypoxického poškození na kognitivní funkce a psychosociální faktory Hypoxické poškození mozku způsobuje zánik neuronů a další cerebrální změny, které mohou nežádoucím způsobem ovlivnit psychosociální fungování. Přestože je patofyziologie cerebrálního hypoxického poškození multifaktoriální a není možné spolehlivě popsat jednotný klinický obraz pacientů po prodělané hypoxii, nejčastěji popisovanými psychosociálními důsledky cerebrální hypoxie jsou kognitivní deficit a zvýšení úzkostných a depresivních projevů. Cílem předkládané práce je charakterizovat úroveň kognitivního poškození a změn v prožívání pacientů s mírnou intermitentní cerebrální hypoxií (=chronická forma hypoxie, model neurologem diagnostikované spánkové apnoe) a u pacientů s těžkou jednorázovou cerebrální hypoxií (=akutní forma hypoxie, tikované srdeční zástavy). Nehledě na rozdílnou etiologii vzniku jednotlivých forem hypoxie, které jsou nastíněny v teoretické části práce, dochází v obou případech k hypoxickému zániku neuronů. V experimentální části byla testovaná hypotéza, zda se u pacientů vystavených akutní či chronické hypoxii vyskytuje rozdíl v kognitivní výkonnosti a v míře úzkostných a depresivních projevů oproti zdravým jedincům. U pacientů vystavených akutní formě hypoxie dokladujeme pokles kognitivní výkonnosti a...
|
|
|
Problematické oblasti pacientů s Huntingtonovou chorobou v každodenním životě. Podtitul: Návrh kompenzačních strategií pro vyrovnání kognitivního deficitu
Sýkorová, Jitka ; Zemánková, Zuzana (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
Diplomová práce měla za cíl identifikovat problematické oblasti pacientů s Huntingtonovou chorobou (HCH) ve výkonu zaměstnávání z pohledu pacientů a z pohledu jejich blízkých osob (pečujících) a posoudit možný vliv deficitu kognitivních funkcí na výkon pacientů s HCH v běžných denních činnostech (ADL). Kritéria výběru účastníků výzkumné akce splnilo dvacet pět pacientů s diagnózou HCH a jejich pečujících. Pro sběr dat byly využity standardizované hodnotící metody dostupné v českém jazyce: Montrealský kognitivní test (MoCA), Kanadské hodnocení výkonu zaměstnávání (COPM) a dotazník pro pečující Bristolská škála denních aktivit (BADLS-CZ). Pro verifikaci hypotéz byly využity neparametrické statistické metody, dále kategorizace dat kvalitativního charakteru. Statisticky významný výsledek (p <0,05) testování první statistické hypotézy potvrzuje, že pečující uváděli více problematických oblastí ve výkonu zaměstnávání pacientů. Byla zjištěna vzájemná souvislost bodového výsledku dotazníku s výsledkem testu MoCA (rSp = -0,620; p <0,05). Pacienti s HCH z různých důvodů udávají méně problematických oblastí v každodenním životě, hodnocení výkonu v ADL u osob s HCH je tak vhodné v klinické praxi doplňovat informacemi od jejich pečujících. Kognitivní deficit pacientů průkazněji koreluje se sníženým výkonem v...
|
host ::
RSS.